Od 25. listopadu do 12. prosince 2025 bude ve třech vybraných menzách Univerzity Karlovy probíhat pilotní testování podpory volby bezmasých jídel. V rámci pilotního testování nabízíme v některých menzách slevu v hodnotě 15 Kč na bezmasá jídla. Ve dvou menzách jsou k dispozici informační letáky a videa na LED posterech, které seznamují
Různé právní rámce pro ekonomické nástroje ochrany přírody a biodiverzity v pěti středoevropských zemích se zvláštním zaměřením na poplatky jsou představeny v článku kolegů z Právnické fakulty UK. Článek zkoumá a srovnává právní úpravu ekonomických nástrojů na ochranu přírody a biologické rozmanitosti v pěti středoevropských zemích, a to v Česku,
Dne 5. listopadu 2025 zahájili výzkumníci z EEIP ve spolupráci s partnery v rámci SEEPIA dotazníkové šetření mezi českými mikropodniky. Jeho cílem je zmapovat, jak jsou nejmenší podniky v ČR připraveny na dopady opatření vyplývajících z evropského balíčku Fit for 55, zejména v souvislosti s připravovaným systémem EU ETS 2,
Nová analýza vědců z Centra pro otázky životního prostředí UK, postavená na datech ze Statistiky rodinných účtů a šetření příjmů a životních podmínek domácností, ukazuje stav energetické chudoby a finanční dostupnosti dopravy v ČR v období 2017–2023 (ex-post analýza). V roce 2023 bylo energetickou chudobou ohroženo 10,3 % domácností, oproti
Vědci z Výzkumného ústavu pro krajinu publikovali článek ve vědeckém časopise Energies srovnávající různé produkční, ekonomické a vybrané environmentální aspekty agrolesnických systémů ve standardním a nově navrženém provedení s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích s krátkou rotací. Článek představuje ekonomickou metodiku pro hodnocení konkurenceschopnosti produkce biomasy v ALS
Výzkumníci z Technologického centra Praha vypracovali v rámci projektu SEEPIA analýzu technologického vývoje v oblasti dekarbonizace. Dekarbonizace, tedy proces snižování emisí oxidu uhličitého (CO₂), je klíčovým prvkem klimatické politiky v České republice a Evropské unii. Cílem dekarbonizace je přechod na nízkouhlíkové hospodářství, což zahrnuje snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování podílu obnovitelných
Tým vědců projektu SEEPIA vypracoval studii vyhodnocující investiční mezeru dekarbonizace a představuje v ní výsledky výpočtu WACC a faktorů, které hodnotu WACC významně ovlivňují. WACC (weighted average cost of capital) jsou náklady kapitálu a jsou klíčovým parametrem při posuzování rizikovosti a návratnosti zvažovaných investic. WACC je tak klíčovým rozhodovacím kritériem
V rámci projektu SEEPIA vznikl výstup, jehož cílem bylo kvalitativně vyhodnotit soulad nastavení dotační politiky v ČR v obdobích Víceletého finančního rámce (VFR) 2014–2020 a 2021–2027 s cíli politiky v oblasti ŽP, udržitelného rozvoje a se Zelenou dohodou pro Evropu. V dokumentu jsou stručně shrnuty existující (veřejně dostupné) evaluace využití
Srdečně Vás zveme na keynote přednášku Ivy Zvěřinové z Centra pro otázky životního prostředí na 26. konferenci „Environmental Economics, Policy and International Environmental Relations“. Kdy: 6. prosince 2024 od 9:15 Kde: Vysoká škola ekonomická v Praze, Klub knihovny, Stará budova, nám. Winstona Churchilla 1938/4, 120 00 Praha 3-Žižkov Registrace: osobně na místě
Na konferenci Životní prostředí – prostředí pro život 2024 pořádané Českou informační agenturou životního prostředí budou prezentovány dílčí výsledky projektu SEEPIA. Milan Ščasný a Iva Zvěřinová z Centra pro otázky životního prostředí představí svůj výzkum na téma preferencí opatření na ochranu životního prostředí u obyvatel České republiky a Dušan Romportl z
Na 29. výroční konferenci Evropské asociace environmentálních ekonomů (EAERE) pořádané v Lovani vystoupí jako zvaná přednášející vědkyně z Centra pro otázky životního prostředí Iva Zvěřinová. Výsledky výzkumu přednese v příspěvku v rámci sekce s názvem: Just transition: challenges of occupational and sectorial reallocation. Více o konferenci a tématu naleznete zde.
V nové studii, kterou zpracovali výzkumníci z České informační agentury životního prostředí (CENIA), jsou představeny vybrané balíčky Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal). Zpráva se zaměřuje především na balíček Fit for 55 a další schválené iniciativy balíčků „Farm to fork” (Od zemědělce ke spotřebiteli), Circular Economy (Akční plán pro
Výsledky modelování scénářů, které bylo provedeno v rámci projektu SEEPIA jako odborný podklad pro přípravu aktualizace Vnitrostátního plánu v oblasti klimatu a energetiky ČR (NKEP). Přednášející: Lukáš Rečka, Vojtěch Máca, Milan Ščasný – SEEPIA Moderuje: Milan Ščasný Datum: 8. ledna 2024, 15:15-17:45 Místo: Kampus Hybernská, Hybernská 998/4, 110 00 Nové Město Centrum socio-ekonomického výzkumu
V ústřední diskusi na konferenci, která je věnována tématu Cost of Inaction (Náklady nečinnosti) v udržitelnosti, bude hovořit výzkumnice týmu SEEPIA Iva Zvěřinová z Centra pro otázky životního prostředí UK. Diskuse se zúčastní i další významné osobnosti a experti, jako např. poradce ministra životního prostředí a poradce prezidenta ČR Ladislav Miko, tajemník Výboru a
Vědci týmu SEEPIA vytvořili studii, jejímž cílem bylo definovat variantní scénáře vývoje životního prostředí v České republice do roku 2050, a to na základě identifikace globálních megatrendů a jejich klíčových hybných sil, jejichž dopady mají významný potenciál v budoucnosti ovlivňovat současné environmentální a socioekonomické procesy, které mají přímý vliv na vývoj
Výzkumníci týmu SEEPIA vypracovali studii, ve které jsou shrnuty výsledky výzkumu zabývajícího se preferencemi zemědělců pro agroenvironmentální smlouvy zvyšující biodiverzitu na obdělávané orné půdě. Dotazníkové šetření bylo provedeno mezi zemědělci v Německu, Nizozemsku, Polsku a České republice a celkem se ho zúčastnilo 1 835 respondentů. Z České republiky vyplnilo dotazník
Přehled dobrovolných nástrojů ochrany životního prostředí v ČR společně s představením jejich možných přínosů a možných kritik či slabin přináší zpráva vypracovaná výzkumníky z České informační agentury životního prostředí (CENIA). Ve zprávě je definováno, co jsou dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí, a jsou zde popsány dobrovolné nástroje podporované Ministerstvem životního prostředí.
Světová meteorologická organizace (WMO) zveřejnila výhled vývoje světového klimatu na příštích pět let. Podle zprávy je pravděpodobné, že roční průměrná globální teplota bude mezi lety 2023 a 2027 o více než 1,5 °C vyšší než od počátku průmyslové revoluce (1850-1900). Existuje 98% pravděpodobnost, že alespoň jeden z příštích pěti let
Členka řešitelského týmu SEEPIA z České informační agentury životního prostředí (CENIA) Petra Kadlecová v červnu prezentovala projekt SEEPIA a jeho výstupy na 13. ročníku konference CASEE, která se konala na Moldavské technické univerzitě v Kišiněvu od 28. do 30. června 2023. Konference byla výroční konferencí organizace CASEE – Central and
Volodymyr Svirskyi z České informační agentury životního prostředí (CENIA) představil na Mezinárodním finančním fóru výsledky výzkumu prováděného v rámci projektu SEEPIA zaměřující se na environmentálně škodlivé dotace. Mezinárodní finanční fórum (2nd International Financial Forum: Climate Change, Financial Markets and Systemic Risks: What expectations for the next decades?) se konalo 26.-28.6
Srdečně vás zveme na panelovou diskusi, jejímž hlavním tématem bude vztah mezi změnou klimatu a genderovou nerovností. Jedním ze dvou řečníků bude výzkumnice týmu SEEPIA Iva Zvěřinová. Panelová diskuse s názvem „Is the climate crisis gender neutral?“ se koná v Kampusu Hybernská v úterý 18. dubna 2023 od 17:00. Diskutována
V rámci projektu SEEPIA vznikly dvě studie týkající se sledování důležitých změn a budoucího vývoje životního prostředí v České republice. Cílem první studie bylo identifikovat globální megatrendy (GMT) a jejich hybné síly, tj. faktory, které je ovlivňují, a dále popsat očekávaný vliv na jednotlivé složky životního prostředí. Jsou zde představeny vazby a
Vliv tří hlavních politik zaměřených na snížení emisí z dopravy z osobních automobilů (zákaz nafty, slevy na elektromobily a dotace na budování dobíjecích stanic) na prodeje dieselových automobilů, plug-in hybridů a elektromobilů v Německu. Centrum socio-ekonomického výzkumu dopadů environmentálních politik ve spolupráci s UK IES a UK COŽP Vás srdečně zve
Publikovali jsme studii, ve které jsme porovnali vývoj změny klimatu v České republice na základě výsledků dvou generací klimatických modelů (CMIP5 a CMIP6) a zaměřili se na hodnocení nejistot těchto modelů. Ve studii výzkumníci sledovali předpokládaný vývoj teplot a srážek, konkrétně vývoj měsíčních průměrných denních teplot a meziročních změn průměrné měsíční
Srdečně vás zveme na mezinárodní konferenci „Udržitelnost v nestabilním světě“, kde vystoupí náš výzkumník Milan Ščasný. Na konferenci „Udržitelnost v nestabilním světě“, která se koná již ve středu 16.11. na Univerzitě Karlově, si budete moci poslechnout přední evropské odborníky z oblasti vědy a veřejného i politického života. Hlavními tématy konference s
Po několikaměsíční práci jsme publikovali klíčovou studii o dopadech Fit for 55 na Českou republiku. Cílem studie je pomocí makroekonomických a techno-ekonomických modelů vyhodnotit dopady unijního balíčku Fit for 55 na ČR a poskytnout tím expertní vstup do diskuse o nastavení domácích politik, které budou nejen plnit cíle balíčku, ale
Srdečně vás zveme na panelovou diskuzi Dopady klimatické změny na zdraví obyvatel ČR: souvislosti, důsledky a možná řešení, kde vystoupí naše výzkumnice Iva Zvěřinová. Tisková konference společně s panelovou diskuzí se uskuteční 27. října od 10 hodin v Kampusu Hybernská, a to při příležitosti vydání publikace Lancet Countdown. Akce je
Chcete si vyzkoušet výzkum na vlastní kůži? Přijďte 2.–4. června 2022 do PVA EXPO Praha, na stánek číslo 55 Vstup je zdarma. Poznáte kohoutkovou od balené vody? Za účast ve výzkumu Vás odměníme výbornou domácí limonádou. Přijďte se podívat na výsledky modelování vývoje energetiky, dopravy a ekonomiky Jak by Češi
Studie KPMG nemá dobrou munici pro zemědělce Studie KPMG k nové společné zemědělské politice nezohledňuje řadu dalších dotací, které zemědělské podniky získávají. Navíc se nezabývá možnou reakcí zemědělských podniků na změnu v nastavení dotací. Nemůže proto uzavírat, že výsledkem je nižší produkce celého zemědělského sektoru. Vzhledem k nastavení nové společné zemědělské
