Komplexní analýzu technologického vývoje v oblasti decentralizace energetiky vypracovali výzkumníci z Technologického centra Praha.
Analýza ukazuje, že decentralizace je jedním z hlavních trendů současné energetické transformace. Decentralizace se rozvíjí díky propojení tří klíčových procesů: dekarbonizace, digitalizace a demokratizace energetických systémů. Ty společně posouvají energetiku směrem k lokálním, flexibilním a víceúrovňově řízeným strukturám, do nichž se aktivně zapojují domácnosti, obce i podniky.
Studie ukazuje, že úspěšná decentralizace je komplexní proces spojující technologie, legislativu, investice i aktivní roli místních aktérů. Česká republika má díky současným legislativním a dotačním krokům reálnou šanci využít decentralizaci nejen pro dekarbonizaci, ale i pro posílení energetické soběstačnosti, regionální prosperity a sociální soudržnosti.
Hlavní zjištění:
Studie potvrzuje, že komunitní a sdílená energetika v Česku rychle přechází od pilotních projektů k reálné praxi. Klíčovou roli hraje novelizace Energetického zákona (Lex OZE III), která zavádí evropské směrnice RED II a IEMD a jasně definuje práva a povinnosti pro komunitní subjekty.
Technologickým základem decentralizace je akumulace energie a flexibilita sítě. Rozvíjejí se vývoj pokročilých baterií (Na‑ion, flow, solid‑state), alternativní akumulace (LAES, Carnot) i digitální platformy pro řízení flexibility (VPP, DR, V2X). Tyto technologie umožňují efektivní integraci obnovitelných zdrojů, snižují přetížení distribučních sítí a zvyšují energetickou bezpečnost.
Rozvoj decentralizovaných OZE se opírá o diverzifikaci technologií — od nových aplikací fotovoltaik po hybridní systémy Power‑to‑X.
Digitalizace a inteligentní řízení tvoří základní platformu moderní energetické infrastruktury. AI, digitální dvojčata, IoT, edge computing umožňují efektivní provoz, optimalizaci poptávky a zvyšují efektivitu datového řízení. Rostoucí digitalizace zároveň zvyšuje význam kybernetické bezpečnosti, která se stává strategickým prvkem spolehlivosti energetických systémů. Důraz se přesouvá k proaktivním a samo‑napravujícím se architekturám.
Transformace vyžaduje také posílení odolnosti a udržitelnosti. Decentralizace vyžaduje modernizaci infrastruktury, řízení stability sítí a rozvoj cirkulární ekonomiky – zejména v oblasti recyklace baterií, využívání kritických surovin a opětovného použití komponent.
Ve zprávě byla také formulována doporučení, jak mohou technologické inovace, regulační rámce a investiční nástroje společně přispět k efektivní a spravedlivé energetické transformaci České republiky.
Celá analýza je ke stažení zde.