Výsledky
Dotace měly vliv především na příjmy zemědělců než rozmanitost pěstovaných plodin
Celkové, ale i agroenvironmentální zemědělské dotace nepodpořily rozmanitost pěstovaných plodin v dostatečné míře. Na základě unikátních dat na úrovni farem ukazujeme, že dotace měly vliv spíše na příjmy zemědělců než na rozmanitost pěstovaných plodin.
Výzkumníci SEEPIA hodnotili vliv zemědělských dotací na zemědělskou biodiverzitu, tj. rozmanitost způsobů využití zemědělské půdy a na ní pěstovaných plodin na vzorku přes 10 tis. farmářů v České republice v letech 2008 až 2020. Studie zjišťovala vliv jak jednotlivých druhů dotací (zejména agroenvironmentálních), tak dotací jako celku, vyjma investičních.
Výsledky ukázaly, že dotace měly zanedbatelný pozitivní vliv na rozmanitost pěstovaných plodin. Od roku 2008 do roku 2020 sice došlo ke zvýšení zemědělské biodiverzity, ale také došlo k významnému zvýšení dotací. Hlavním závěrem je, že zvýšení dotací, ať už jako celku nebo jednotlivě, nevedlo k významnému zvýšení rozmanitosti pěstovaných plodin a využití půdy.
Závěry studie jsou zajímavé pro další diskusi ohledně zemědělské politiky a jejím vlivu na rozmanitost pěstovaných plodin. Právě podpora příjmů zemědělců byla jedním z hlavních cílů společné zemědělské politiky v letech 2014–2020. Nicméně, nové směřování společné zemědělské politiky pro období 2023–2027 již vyžaduje „vyšší cíle“ s ohledem na životní prostředí a přerozděluje větší objem peněz do ekoschémat a na agroenvironmentální a klimatická opatření. Kromě toho nová společná zemědělská politika zavádí silnější podmíněnost těchto plateb, je však na každém členském státě, jakým způsobem tyto podmínky zavede.
Celá studie byla v anglickém jazyce zveřejněna zde.
Žáková Kroupová Z., Čechura L., Opatrný M., Hloušková Z., Mlezivová I. (2022): “ Assessment of the Impact of Agricultural Support on Crop Diversity “ IES Working Papers 32/2022. IES FSV. Charles University.
Studie vývoje klimatu v České republice
Ve střední Evropě můžeme v souvislosti s klimatickou změnou očekávat pokles letních srážek a mírný nárůst zimních srážek, nárůst teploty vzduchu v létě a na podzim vyšší než v zimě a na jaře. Projekce konce 21. století také naznačují vyšší pravděpodobnost suchých letních období, vyšší úhrny srážek v chladné polovině roku a extrémně vysoké teploty v létě.
Výzkumníci v rámci projektu SEEPIA realizovali studii, ve které porovnali vývoj změny klimatu v České republice na základě výsledků dvou generací klimatických modelů (CMIP5 a CMIP6) a zaměřili se na hodnocení nejistot těchto modelů. Ve studii sledovali předpokládaný vývoj teplot a srážek, konkrétně vývoj měsíčních průměrných denních teplot a meziročních změn průměrné měsíční minimální, průměrné a maximální denní teploty vzduchu a měsíčního průměru srážek. Výsledky ukazují, že je při tvorbě scénářů změny klimatu pro region střední Evropy třeba věnovat pozornost nejistotě představované rozdíly mezi modely a nejistotě scénářů, ale také vlivu vnitřní proměnlivosti klimatu.
Výsledky studie byly publikovány v odborném časopise. Celý článek zde.
Holtanová E, Belda M and Halenka T (2022) Projected changes in mean annual cycle of temperature and precipitation over the Czech Republic: Comparison of CMIP5 and CMIP6. Front. Earth Sci. 10:1018661. doi: 10.3389/feart.2022.1018661
Analýza Fit for 55. Hodnocení dopadů na ČR
Cílem studie je pomocí makroekonomických a techno-ekonomických modelů vyhodnotit dopady unijního balíčku Fit for 55 na ČR a poskytnout tím expertní vstup do diskuse o nastavení domácích politik, které budou nejen plnit cíle balíčku, ale zároveň efektivně využijí růstový potenciál přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a současně zamezí zásadním negativním sociálním dopadům.
Hodnocení dopadů je postaveno na porovnávání referenčního scénáře vývoje (bez balíčku Fit for 55) s několika variantními scénáři implementace balíčku.
Výsledky modelových scénářů ukazují, že cíl 55% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 je dosažitelný, k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 ale bude potřeba dalších opatření – scénáře v této studii však nebyly definované s cílem dosažení klimatické neutrality do konce roku 2050.
Modelové scénáře rozvíjejí dvě trajektorie dekarbonizace s odlišnou rychlostí rozvoje obnovitelných zdrojů energie a míry závislosti na dovozu elektřiny. Odhadované dopady na ekonomiku nemusí být nutně negativní (ve srovnání s rostoucím referenčním scénářem).
Při využití podstatné části výnosů ze zpoplatnění emisí skleníkových plynů na klimatické investice a zejména na transformaci sektoru budov a dopravy, může klimatická tranzice vést k větší ekonomické aktivitě a celkovému pozitivnímu efektu na makroekonomické ukazatele (HDP i zaměstnanost). Tento efekt ale bude rozložen nerovnoměrně mezi ekonomickými sektory, a proto bude nezbytné strategicky podpořit a zajistit odbornou přípravu pracovníků v růstových sektorech (obnovitelné zdroje, stavebnictví) a současně reorientaci, útlumové a rekvalifikační programy zejména pro sektory spojené s fosilními palivy.
Na tuto studii naváží další analýzy, které studii rozšíří o hodnocení návrhů z nového balíčku RePowerEU.
Sledování důležitých změn ve vztahu k budoucímu vývoji životního prostředí v České republice
V rámci projektu SEEPIA vznikly dvě studie týkající se sledování důležitých změn a budoucího vývoje životního prostředí v České republice.
Cílem první studie bylo identifikovat globální megatrendy (GMT) a jejich hybné síly, tj. faktory, které je ovlivňují, a dále popsat očekávaný vliv na jednotlivé složky životního prostředí. Jsou zde představeny vazby a vliv globálních megatrendů na definované pilíře Zelené dohody pro Evropu (klima, zemědělství, energetika, hospodářství, doprava atd.). Studie předkládá nástin primárních oblastí, na které by se měly soustředit budoucí scénáře vývoje životního prostředí v ČR do roku 2050, které jsou jedním z hlavních výstupů projektu SEEPIA.
GMT jsou rozsáhlé sociální, ekonomické, politické, environmentální nebo technologické změny, které mají potenciál v blízké budoucnosti významně ovlivňovat současné procesy přímo související s vývojem životního prostředí v České republice. Mezi GMT patří např. stárnutí populace, migrace, urbanizace, změna klimatu, ztráta biodiverzity a změna ekosystémů, rostoucí poptávka po vodě, potravinách a půdě, technologická změna a mnoho dalších.
Jednou z metod pro sledování budoucích vývojových trendů je tzv. Horizon Scanning (HS) neboli sledování horizontu. Ve druhé studii jsou představeny obecné zásady a postup pro realizaci HS a předpoklady pro zvýšení efektivity a využitelnosti jeho výsledků. Zároveň jsou popsány souvislosti a problémy, které by měly být řešeny při aktivitách souvisejících s problematikou zkoumání budoucího vývoje.
Horizon scanning představuje metodu pro identifikaci potenciálně důležitých změn prostřednictvím systematického zkoumání trendů, signálů, příležitostí a hrozeb a jejich dopadů na sledovanou problematiku. Může pomoci při definici strategických znalostí pro tvorbu politiky.
Analýza kontextového rámce oblasti ŽP v ČR je k dispozici zde.
Analýza současných systémů pro sledování horizontu je k dispozici zde.
