Světová meteorologická organizace (WMO) zveřejnila výhled vývoje světového klimatu na příštích pět let. Podle zprávy je pravděpodobné, že roční průměrná globální teplota bude mezi lety 2023 a 2027 o více než 1,5 °C vyšší než od počátku průmyslové revoluce (1850-1900). Existuje 98% pravděpodobnost, že alespoň jeden z příštích pěti let a pětileté období jako celek bude nejteplejší v historii. Předpokládá se, že roční průměrná globální teplota mezi lety 2023 a 2027 bude o 1,1 °C až 1,8 °C vyšší než průměr v letech 1850-1900. Nejrychleji roste teplota v Arktidě. Se změnou klimatu souvisí výskyt extrémního počasí, vln veder, změna klimatu ovlivňuje dešťové srážky, výskyt intenzivních srážek a s nimi spojených povodní, stejně jako sucha.
V rozhovorech pro ČT24 doc. Halenka z katedry fyziky atmosféry, Matematicko-fyzikální fakulty UK, který je členem týmu SEEPIA, vysvětloval, co jsou extrémně silné bouřky a další nebezpečné meteorologické jevy, jak vznikají a jak se dá jejich výskyt předpovědět. Dále hovořil o tom, co je příčinou extrémů počasí v Evropě a České republice, do jaké míry je možné je spojit se změnou klimatu, jak je pravděpodobné, že se extrémy z minulého roku budou opakovat letos a proč je právě Evropa tím kontinentem, který se velmi rychle otepluje.
Doc. Halenka hovořil o extrémně silných bouřkách a dalších extrémních jevech, jako jsou např. i tornáda. Mluvil o tom, že tornáda jsou tak výjimečným jevem, že se dají velmi obtížně předpovědět. Dají se částečně předpovědět podmínky, ve kterých může vír vzniknout, ale v rámci velmi krátkodobé předpovědi. Dále komentoval výhled vývoje klimatu zveřejněný Světovou meteorologickou organizací. Zvýšení teploty o 1,5 °C by se podle doc. Halenky mohlo zdát jako relativně nízká hodnota, ale je třeba si uvědomit, že tato hodnota představuje globální průměr. Největší odezva klimatického systému na působení skleníkových plynů je ve vyšších zeměpisných šířkách, především severní polokoule (kam patří právě i Česká republika). V těchto oblastech může zvýšení průměrné teploty dosahovat hodnoty 2 i 4 °C a to už je velká změna. Doc. Halenka zmiňoval, v čem zejména spočívají problémy související se změnou klimatu obecně i konkrétně pro Českou republiku: „Na globální změnu je navázána řada dalších procesů a reakcí různých systémů, zvláště ekosystémů a některé systémy už při současné teplotě vykazují značný stupeň ohrožení.“ Pro naši oblast je významným dopadem změny klimatu sucho. Podle doc. Halenky je největší problém v souvislosti s nárůstem teploty, kromě vysychání v důsledku vyšších teplot, zvýšená teplota v zimním období, která způsobí, že „srážky nevypadávají ve formě sněhu, ale vypadávají jako déšť a dešťové srážky mnohem rychleji odtečou a nezavlaží dostatečným způsobem půdu, což je potom ten největší problém speciálně jarních such“.
Celý rozhovor ze 17. 5. 2023 si lze přehrát na ČT24 (čas 0:00 – 11:30).
Celý rozhovor z 22. 6. 2023 si lze přehrát na ČT24 (čas 1:02:00 – 1:12:45).
Zpráva WMO je k dispozici ZDE.
