Možnosti zavedení jiných ekonomických nástrojů pro adaptaci, ochranu přírody a krajiny a biodiverzity
Respondenti z řad českých zemědělců v anketě preferovali smlouvy založené na praxi, tj. platbu na hektar při dodržení určitých postupů, a naopak u smluv založených na výsledcích preferovali status quo (tedy žádné smlouvy) v porovnání se smlouvou založenou na výsledku.
Výsledky výzkumu zabývajícího se preferencemi zemědělců pro agroenvironmentální smlouvy zvyšující biodiverzitu na obdělávané orné půdě shrnuje studie, která byla vypracována výzkumníky týmu SEEPIA.
Dotazníkové šetření bylo provedeno mezi zemědělci v Německu, Nizozemsku, Polsku a České republice a celkem se ho zúčastnilo 1 835 respondentů. Z České republiky vyplnilo dotazník 98 zemědělců a sběr dat probíhal skrze sdružení zemědělců v různých spolcích, kdy zemědělci byli kontaktováni na základě seznamu kontaktů poskytnutého výzkumníky z Univerzity Karlovy. C ílem šetření bylo odpovědět zejména na otázku, zda zemědělci preferují platbu na hektar při dodržení určitých postupů (aktuální schéma například v ČR) nebo platbu za výsledek (odborně změřená biodiverzita na polnostech a na základě toho obdržená platba).
Studie obsahuje závěry o motivacích k účasti na agroenvironmentálních opatření zemědělců a porovnání těchto výsledků mezi jednotlivými zeměmi (z České republiky, Nizozemska, Německa a Polska) . Výsledky práce mohou mít přímý dopad na formulaci společné zemědělské politiky EU, neboť vytvoření vhodných, správně vyvážených smluv může vést k šetrnějšímu užívání půdy. Správně navržené ekonomické nástroje podpory mohou zajistit udržitelnost biologicky rozmanitého zemědělství a zvýšit jejich účinnost.
Zemědělci ve všech zkoumaných zemích dávali přednost platbě při dodržení určitých postupů před platbou za výsledky nebo žádnou platbou. Nejdůležitějším faktorem atraktivity smlouvy byla související platba – čím vyšší platba, tím atraktivnější smlouva. Nicméně, jsou zde vidět patrné rozdíly mezi bývalými zeměmi východního bloku a západními zeměmi. Zatímco v Německu a Nizozemsku by se platbám za výsledky zemědělci nebránili, v ČR a Polsku byli farmáři vůči tomuto způsobu plateb velmi zdrženliví a raději by preferovali žádný závazek. Respondenti z České republiky vykazovali vždy relativně extrémnější hodnoty než respondenti z ostatních zemí – spíše by nezavedli více postupů při smlouvě založené na výsledcích, očekávali by vyšší platby a neočekávali by nějaký vyšší účinek zavedených opatření. Dále na rozdíl od celého vzorku respondentů volbu českých farmářů neovlivňovala výše bonusové platby.
Celá studie je k dispozici zde.
Text: Zuzana Rajchlová
